Padl Jak

 Po dlouhé odmlce se Lorem Ipsum opět vrací, asi nazrál čas vykydat do světa nějaký materiál, již je ho zapotřebí :)

 Před nedávnem spadl v  Ruské Federaci letoun typu Jakovlev Jak-42, v tomto letounu cestoval jakýsi hokejový team, jelikož dle wiki má letadlo kapacitu až 120 cestujících a média hovoří o cca 40 mrtvých předpokládám, že se jednalo o letoun soukromý (výbava hokejistů asi nezabere tolik místa, snad jen kdyby si vezli půlku stadiónu a bordel s sebou). Jelikož nám ještě naplno neodezněla okurková sezona média zavětřila šanci jak zaplácnout místa ve zpravodajství, jež plní nyní již značně vyčpělá vlna jarních revolucí v arabském světě, snad jen ti lybijci se ještě občas dají, ale jak chytnou Kadafího, tak je po srandě ... a do toho takovéhlo terno!

 Největší oblíbenci národa českého (alespoň dle médií), hokejisté, zakalili při strašlivé nehodě kdesi v Asii! Pro jedny hrdinové, naši borci, zlatí kluci atd. pro jiné parta s abnormálně vysokým výskytem pologramotných agresivních debilů (viz. sympaťák Duda, jenž mlátí důchodce), tímto nechci říct, že jsou všichni stejní, ale pokud se člověk věnuje od 15 let vrcholově sportu, asi si s ním nebudu mít moc o čem popovídat.

 Na povrch vybubřely docela zajímavé názory, jež si zaslouží okomentování, například že "kluci" zvedli prestiž České republiky v zahraničí, s tím se souhlasit nedá, pokud vyhraje Ukrajina světový šampionát je to pořád Ukrajina, nic víc, nic míň. Souhlasil by jsem možná se zvýšením všeobecného povědomí, ale to je nám platné jak mrtvému zimník vzhledem k tomu, že náš export je v troskách. Další úsměvná věc, jeden ňouma napsal že zvedli "suverenitu země", to je tak krásná blbost, že autor asi nechápe význam slova suverenita :). Pro všechny, sportovci nevytvářejí žádné trvalé hodnoty pro lidstvo, nejsou jako vědci, jež pomalou mravenčí prací posouvají naše možnosti dále, spisovatelé, jež se snaží o napsání největšího románu v historii, herci či umělci, jež usilují o vytvoření díla tak významného, že překlene staletí ... naproti tomu sportovci pouze v ojedinělých případech vstoupí do povědomí široké veřejnosti (Zátopek, Maradone, Tomba, Schumacher...) a stejně pochybuji, že navždy. Jejich oblíbenost je dle mého názoru způsobena tím, že se s němi může široká veřejnost ztotožnit, každý z nás lítal na bruslích po rybníku, kopal za barákem do mičudy a nebo třeba reprezentoval školu na nějakém okresním přeboru, ovšem pouze málo lidí napsalo v životě delší věc, než je slohovka ... holt plebs se musí bavit.

 A proč tento článek vzniknul? Chtěl jsem se svézt na módní vlně poloprofesionálních oplakávačů? Ale kdeže, to by bylo levné ... Chtěl jsem se svézt na logicky následující vlně cyniků a posměváčků? Možná trochu, uznávám ... spíše už nejde jenom mlčet, protože ať otevřu libovolné internetové periodikum, nebo spolubydlo zapne televizi vyvalí se na mě obrovské množství trapně hrané účasti na neštěstí někoho, o kom jsem v životě neslyšel a který mi je, upřímně řečeno, ukradený. Kdyby tam zemřel jediný doktor z IKEMu, tak by jsem aspoň cítil nějakou lítost a spoluúčast, ovšem tohle ... škoda každého předčasně zmařeného života, ale na světě denně zemře mnoho mladších lidí. Ale ten cirkus co se kolem toho dělá je nechutná věc k zblití, ono dementní "zapalování svíček" na facebooku jsem přešel s úšklebkem a myslel si něco o idiotech, ovšem u zmínce o vystavování rakví na staromáku, to už jsem teda čuměl ... a jako třešnička na dortu, rusové nabídli že ostatky zemřelých hokejistů převezou letecky sami do vlasti, to by jsme nebyli my aby jsme pro ně neposlali vojenský speciál ... by mě zajímalo jestli by letěl i pro ne-hokejisty ... fujtajxl! Pochopím když poletí například pro padlé vojáky do afghánu, ale tohle, to je hnus.Doufám že hokejový svaz tento výlet zatáhne, protože jestli to pojede z daní nás všech, tak to není nic jiného, než pokus zavděčit se médiím (a následně těm ichtylům, co jim u tv žerou). Jsem opravdu zvědavý, kdo tento výlet zaplatí ... Český svaz ledního hokeje? Pozůstalí? Mediální onuce? Ne, ne a zase ne ... budeme to my všichni, ať chceme, nebo ne ...

 Závěrem by jsem chtěl jen vzpomenout, že když běžela na nově reportáž v jejich televizních novinách (tzn bulvár) a reportér řekl něco ve smyslu "Celý hokejový svět truchlí, celý národ truchlí" tak já zrovna dopekl kuře a chystal se na noční směnu, truchlil jsem jen že jsem málo osolil rýži, a to se s dovolením považuji za vlastence (prosím neplést s idiotem co ožralý lítá po náměstí s vlajkou a skanduje nesmysly jako "kdo neskáče není čech" apod.).

Konfuciova cena míru

 Nad poslední akcí čínského politbyra zůstává rozum stát, po vydírání státníků po celém světě ohledně jejich účasti na slavnostním ceremoniálu předávání Nobelovy ceny míru si udělali vlastní parádu. Už jen samotný šílený povyk číňanů způsobil nejedno zvednuté obočí, pokud by se komunističtí pohlaváří řídili heslem britské královny "nekomentovat, nestěžovat si", tak by možná tato kauza zapadla. Ovšem čína se chová na mezinárodním kolbišti jako uražený spratek z bohaté rodiny. První  Konfuciova cena putuje bývalému taiwanskému víceprezidentovi Lien Čchenovi ... který ovšem netušil že mu byla udělena, takže samozřejmě nebyl přítomen na ceremoniálu, kde ji za něho převzala malá holčička nazývaná "anděl míru", která má na fotografiích krásně zmatený výraz, asi nebyla dostatečně proškolena a prokádrována. Jako bonus pan Lien ještě uvedl, že by tuto cenu i tak nepřevzal. 

 Trošku se zde nabízí analogie ke komunistickým na-truc-hrám v Moskvě vzniklé kvůli povinnému bojkotu olympijských her v Los Angeles v roce 1984, holt doba se posouvá dále, ovšem metody rudé špíny nikoliv.

 Zajímavý je taktéž slovní výpad proti severským zemím "... Evropa je plná malých zemí, které spolu válčily, a tak nemohou konceptu míru rozumět." která připomíná něco od Monty Pythonů, opravdu už jen chybí klavír, který spadne předsedovi komise (pro udělováni ceny) na hlavu. Pokud odhlédneme od názoru, že jen a pouze ten, kdo poznal válku ocení mír (stejně jako kdo nepoznal hlad, neocení dobré jídlo, nebo kdo nepoznal mráz neocení teplo etc.) je postoj číny vzhledem k její historii nepochopitelný. A i kdyby jsme nechali historii historií je zde palčivá současnost. Čína podporuje děsivý a odporný režim v Severní Korei, který pravidelně napadá svého jižního souseda, stále okupuje Tibet, snaží se všemi prostředky začlenit zpátky Taiwan, obchoduje s vojenskou juntou v Barmě ... osobně mě nenapadá větší zdroj zla v současném světě.

Štvanice na řidiče

Od té doby co mám řidičský průkaz vnímám dění okolo celého motorismu výrazně intezivněji, ze ty roky jsem si všiml trendu, jenž se mi zdá nejen hloupý, ale dokonce škodolibý. Jedná se o neustále narůstající změť předpisů a vyhlášek, omezení a zákazů, poplatků a dvojích pravidel ... pokud by si jakákoliv soukromá organizace nastavila pravidla stejně, nebo podobně přišla by na buben. Můj krátký seznam:

- ekologické poplatky za přepis ojetého auta (lobby automobilového průmyslu, přijato za hlasitého a veselého hýkání zelených, jedná se o opatření, jež nepřípustně ničí a kroutí trh s ojetýmí automobily, hnusný zásah státu za účelem podojit co nejvíce peněz z nízkopříjmových skupin)
- předražené silnice a dálnice (obálky úředníkům ... dodnes nechápu proč si ministerstvo dopravy nenajme německé firmy, bude to hotové rychleji a levněji v nesrovnatelně vyšší kvalitě, taktéž je zde vliv fanatických ekofašistů viz. ekodukty pro neexistující medvědy)
- neefektivní, až buzerační bodový systém
- využívání automatických radarů jako zdroj příjmu do obecních pokladen (případně nasazování botiček jako hlavní a mnohdy i jediná činnost MP, pomáhat a chránit ...)
- ceny benzínu, jež se ani náhodou neodráží ve kvalitě silnic a dálnic
- silničáři, jež jsou každou zimu zaskočeni sněhem a mrazem
- originální dopravní značky, jež nemáte nárok vidět kdekoliv jinde (povinné zimní pneumatiky, měření radarem)
- všemocná zelená lobby schopná kvůli nedokonalým zákonům zablokovat stavbu čehokoliv kamkoliv, všechno ve jménu ekofašistické ideologie (častokrát se stavba "odblokuje" až teprve po pěkně tučném příspěvku na konto těchto organizací, možná vhodnější název než ekofašisti, je ekomafie)
- nejnověji návrh na zelené zóny (v debatách se často objevuje, že je to zavedeno v německu a tam to pomohlo, málokdo ovšem už zmíní ten problém, že auta s vyššími emisemi  musí tyto zóny objíždět, čímž se jinde velmi zvyšuje znečištění, po odhalení této skutečnosti dali od onoho opatření všichni zainteresovaní potichoučku ruce pryč)


Každý den jsme vystaveni realitě tohoto zla a mnoha dalších, naši mocipání, jenž byli vyvoleni hlasem lidu na tyto problémy zvysoka kašlou a radši nechávají plebs starat se o neškodné pitominky, jako je jeden let ministra vrtulníkem apod. jen nedej bože aby se náhodou někdo ozval, že by se snad mohl systém upravit, takhle to, konec konců, těm nahoře i vprostřed vyhovuje ... 


Osobně navrhuji všechny předpisy týkající se dopravy na silničních komunikacích škrtnout a začít na zelené louce, cokoliv jiného je pouze prodlužování agónie ... a čím delší tato bude, tím hůře nakonec zodpovědní dopadnou.

No to snad není pravda!

Po přečtení některých novinových článků se usí udělat zákonitě špatně, ať již jde o pedofila, nebo provalenou korupci efekt je podobný. Je to prostě něco, s čím toho jeden člověk moc nenadělá a ti, co s tí něco nadělat můžou mají zrovna moc práce. Ovšem jsou zde i výrazně přízemnější problémy, o kterých se média občas i zmíní, ovšem jenom občas, zrovna tak často, aby obyčejný člověk neměl pocit, že onen práh snesitelného byl překročen. Když si odmyslíme praxi novin zveřejňovat pokud možno co nejvíce negativní zprávy, protože ty prostě prodávají (rozsekaná mrtvola prodá víc než koťátko), i tak se občas na veřejnost dostane něco, co by se prostě dostat nemělo. V současném systému diktátu politické korektnosti se prostě nesluší o mnoha věcech psát, nebo nedej bože diskutovat ... dnes se tedy dostala ven zpráv z Holešova, kde radnice neplatičům postavěla nové domky ... a ta pakáž si ještě stěžuje!

Vztek, bezmoc, hnus, pocit méněcennosti ... ale hlavně ten vztek, to jsou pocity jež se mnou lomcují. Člověk má užasnou schopnost empatie, pokusil jsem tedy vztáhnout situaci neplatičů na moji osobu. Pro mne je nepředstavitelné neplatit nájem, pokud prostě nezaplatím, tak nebydlím a jsem na ulici rychleji než řeknu popel, na radnici se mi akorát vysmějí, když jim řeknu o bydlení. Pokud se dostanu do finančních potíží, tak to budu řešit maximálním ořezáním vlastních výdajů, konec diskuze. Pokud nebudu mít kde bydlet (tato situace již nastala), tak si začnu okamžitě hledat jiný být, jinak samořejmě takto činím se značným předstihem, aby jsem prostě jednoduše na té ulici neskončil.

Nechopnost postarat se sám o sebe je vlastní pro dva typy lidí, děti a mentálně zaostalé (invalidy a důchodce vynechejme, to je něco jiného), v poslední době mnoho dospělých (!) lidí vykazuje překvapivou neschopnost se právě o sebe postarat, dříve, v dobách v nichž se ještě ctil zdravý rozum a schopnost postarat se (zabezpečit) sebe a svoji rodinu byla brána jako samozřejmost by tito zemřeli hlady u plotu.

Několik úryvků z článku, u nichž mi spadla čelist:

- Vzhledem k velikosti Holešova se však dost dobře nedá mluvit o odsunu na periferii. Linkový autobus zvládne dvoukilometrovou trasu od ulice Školní na Bořenovskou za tři minuty.Odlehlost místa a horší dostupnost základních škol nebo lékařské péče přitom Romové hodně kritizovali. /já jezdím do centra 20 minut/
- "Matka dluží nájem za čtyři nebo možná šest měsíců. To prostě nevyšly peníze," ujasnil Pavel Biháry. /neskutečné, neuvěřitelné ... /
- Podle ředitelky zlínské neziskové organizace Argo Boženy Kalinové by se za stejné peníze daly pořídit zděné byty. "To je nesmysl. Náklady na zděnou stavbu jsou zhruba dvojnásobné," odmítá Janalík. /a nebo by taky nemuseli dostat nic, že ano/
- Pokud radnice vystěhuje Romy na okraj města, udělá tím radost extremistickým skupinám. Takové varování znělo z různých organizací, které se romskou otázkou zabývají. /počkat, a to je to jako v centru o něco lepší? Viděl někdo z těch "různých organizací"  třeba brněnskou ulici Cejl?/

Kdesi kdysi jsem četl, že pokud chcete zajistit, aby byl někdo (nebo nějaká skupina) ve společnosti nenáviděn, dejte mu proti ostatním výhody ... proto říkám bravo všem lidskoprávním organizacím a jinému odpadu, romům jstě udělali medvědí službu a náckům nahnali vodu na mlýn ... bravo kreténi!

Původní článek na idnes.cz

Legenda jménem Stalker

Stalker, pojem jež už přešel z uzavřených intelektuálních debat do povědomí široké veřejnost. Přitom se tato legenda opírá o tři rozdílné věci, o knihu, o film a v posledních letech hlavně o počítačovou hru.

Všechno začalo knihou bratří Strugackých Piknik u cesty vydanou v roce 1971 v tehdejším Sovětském svazu, jedná se o poměrně krátké, přesto velice intezivní dílo na téma sebepoznání každého jedince, strachu z neznámého. Jedné noci se ve městě xxxxxx začaly dít divné věci, lidé umírali na neznámé choroby, mizeli, nebo byli nalezeni podivně znetvoření a zmrzačení. Autority dlouho nevěnovali těmto událostem pozornost, předpokládalo se, že jde o další novinářskou kachnu a snahu o senzaci za každou cenu, až teprve když počet uprchlíků přesáhl kritickou hranici bylo vytvořeno Pásmo. Po určité době bylo zjištěno, že se v onom pásmu nachází artefakty a anomálie podivných vlastností, dva disky, které mezi sebou mají prázdno a přesto je nejde od sebe oddělit, podivné komáří loučky, kde se zakřivuje gravitace a nebo zelený sliz, který se dokáže kromě porcelánu prožrat čímkoliv a zabíjet na dotek. Nikdo si není jistý jak Pásmo vlastně vzniklo, existuje mnoho šílených teorií, ale nejpravděpodobnější se zdá ta, že se zda zastavila "na piknik" mimozemská rasa a anomálie a artefakty jsou pouze odpadky, jež po sobě neuklidili. Stejně jako lesní zvěř nepochopí k čemu je umaštěný papír, sklenice nebo náramek, tak lidé nechápou artefakty. Kromě vědců po zkoumání věcí z Pásma prahne i jistá organizace ochotná za ně vyplácet horentní sumy, oficiální cestou se k nim nejde dostat, proto se za nimi vypravují dobrodruzi toužící po bohatství i uznání ostatních, Stalkerové, Piknik u cesty sleduje 8 let života jednoho z nich, Rodericka Shoehardta, také jinak řečeného Zrzka.

Na motivy knihy v roce 1979 natočil režisér Andrej Tarkovskij film Stalker, scénář napsali samotní bratři Strugačtí. Poeticky laděný film zaměřený na dialogy a gradování atmosféry, filozofické hledání toho, co člověk vlastně chce, po čem v nejhloubějším nitru touží. Stalker je průvodce, jenž jako jediný je schopný i ochotný dostat lidi za úplatu do Zóny, místa, kde se nachází nejdivnější anomálie schopné člověka zabít v okamžiku. Uprostřed Zóny se údajně nachází místnost shcopná splnit to nejtajnější, nejvnitřnější přání, jež člověk má. Za jedním z mála stalkerů, jež ještě provozují své řemeslo přišli spisovatel a vědec, každý z nich má své důvody vstoupit do Zóny a tak se začíná dlouhá a nebezpečná cesta do jejího nitra. Главне верить!

Po dlouhém období ticha vydala v roce 2007 ukrajinská herní společnost  GSC Gameworld svoji dlouho očekávanou hru  S.T.A.L.K.E.R.: Shadows of Chernobyl. Příběh se odehrává v alternativní blízké budoucnosti (rok 2012) na místě Černobylské jaderné havárie, kde vlivem radiace příroda i země samotná zešílela. Kromě krvelačných mutantů a smrtelných anomálií se zde nacházejí i artefakty s neuvěřitelnými vlastnostmi, po kterých ovšem touží nejen stalkeři, ale i armáda a mnoho jiných skupin, což nevyhnutelně vede k početným a krvavým konfliktům. Hráč samotný se probouzí se ztrátou paměti a jediným záznamem, jenž ho může přiblížit minulosti, se jménem tajemného Streloka. Mnohé lokace ve hře byly zpracovány podle reálných předloh, což přidává hodně k i tak už dost temné a hluboké atmosféře.


V poslední době zažívá Stalker doslova boom. Druhý díl herní série je netrpělivě očekáván, lidé sami tvoří povídky a různé fan projekty (krátké filmy etc.), z nichž by jsem chtěl vyzvednout především LARPsoft STALKER. Nechci polemizovat které dílo je nejlepší, osobně jsem názoru, že se vzájemně podporují a dotvářejí celek ... Legendu jménem Stalker.

Občan 2. kategorie

Pracuji, platím daně, nekradu, nedělám nepořádek ve svém okolí ani nikde jinde, dluhy nemám, nájem platím včas a přesně, maminkám vždycky pomůžu s kočárkem do MHD, taktéž vždy pustím sednout starší spoluobčany, sousedy zdravím a vždy prohodím pár slov ... jak je tedy možné, že se cítím občanem 2. kategorie!?

Pokaždé, když se podívám na výplatní pásku, konkrétně na rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou, tak se mi udělá trošku špatně od žaludku. Vím, že z něčeho se musí platit policie a soudy, že armáda a silnice taky nejsou zadarmo, ale ... tahle daňová zátěž je až šokující. Je jedno jestli je u kormidla pravice nebo levice, nic se nemění, a když, tak jenom k ještě větší zátěži. Na druhou stranu velké zahraniční firmy mají daňové prázdniny (po jejichž vypršení se stěhují dále na východ) a stát holt sponzorují hlavně malí podnikatelé, jimž se odměňuje šílenou byrokracií a mnoha dalšíma klackama pod nohy, arogance moci by se dala krájet.

Někteří ovšem vyzráli na systém, respektive z něho ještě dokáží vytěžit maximum pro svůj co nejpohodlnější život. Za času studií jsem žil určitou dobu v "sociálně vyloučené lokalitě", mnoho zážitků jež jsem si z této doby odnesl mi nikdo nevěří, většinou se jedná o věci pro silné žaludky. Odpadky válející se po ulici, neustálý hluk, malé děti hrající si s bordelem všude možně a agresivní omladina ... tohle všechno bylo na denním pořádku. Policajta člověk nepotkal jak byl rok dlouhý, proč by taky narušoval všeobecnou pohodu. O některých domech bylo známo že se v nich "vaří", nikoho to neštvalo ... holky po nocích mávající na auta nikoho nevzrušovala. Jednou za měsíc se všeobecný mejdan zesílil, automaty jely rychleji a v ulicích bylo více zvratek a moči než obvyke, to přijel dostavník se sociálníma dávkama. A já se ptám, proč bych se měl snažit? Proč se denně trmácet do práce, kde je režim pomalu horší jak v kriminále, proč se prostě nemůžu pár let jen tak válet? Kdo bude za mě mluvit do médií a omlouvat mé početné excesy? Nikdo ...

Pokud se kdokoliv pokusí situaci nějak změnit, je okamžitě kamenovám právdoláskařema a je mu spíláno nejhoršímy nadávkami. Veselé byly exekuce sociálních dávek v Chomutově, nebo současný případ stávky neplatičů (!) v Novém Boru, ono by to bylo i vtipné, kdyby to nebyla realita. Holt ten, kdo si nezaslouží nic jiného než opovržení a striktní vyžadování dodržování zákonů má více zastání, než normální člověk. V současnosti se tito pachatelé dobra snaží po americkém vzoru vnutit společnosti jakýsi pocit viny, jedná se o hnus, jenž se neodpouští. Zakládají se státem sponzorované neziskovky, ve kterých si najdou teplé místečko absolventi různých paoborů jako sociologická antropologie nebo gender studies, tito matlalové následně ventilují své bludy s pocitem spasitele... reálné výsledky nemají žádné, nebo zanedbatelné, papírově ovšem plán splinili na 110%.

Ti, kdož můžou situaci když už ne napravit, tak aspoň trošku zlepšit bydlí daleko od podobných míst, je jim ukradené, že slušní lidé mají ze života peklo, je to prostě nepálí a tak nehasí, však co, před komunálníma volbama se vymyslí nějaká kravina, která se předhodí plebsu a ten je opět zvolí do jejich již notně vysezených křesel. Logickým důsledkem se pak stávájí tragedie, jako ta nedávno u Bratislavy.

Poznámka: v celém textu není zmíněno žádné etnikum, národnost ani rasa, kopr bohužel tyto hranice dalece přesahuje
 

Lorem Ipsum

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Duis sit amet ante in turpis cursus dictum ac quis justo. Nam faucibus viverra bibendum. Nam tincidunt dolor vel lorem condimentum luctus. Sed condimentum pulvinar diam, eu egestas massa consectetur non. Nulla consectetur sodales augue eu eleifend. Aliquam vel ipsum ligula. Proin dignissim metus a est porta et imperdiet urna dapibus. Etiam consectetur congue est ac faucibus. Aliquam faucibus ullamcorper ipsum, at aliquet justo lacinia at. Donec placerat volutpat urna eget luctus. Nullam vestibulum blandit magna, eu viverra risus convallis vitae. Quisque metus metus, tincidunt eu egestas id, iaculis congue enim. Suspendisse potenti. Integer non risus accumsan tellus viverra venenatis laoreet pulvinar orci. Nullam ultricies urna sed magna facilisis cursus. Nulla elementum, lorem non ultricies convallis, augue sapien auctor velit, quis cursus arcu ipsum in eros. Donec ac turpis orci, eget sodales dui. Mauris vel sapien enim, vitae tempor orci. Integer eget elit eget ante fringilla hendrerit nec eget nulla.


Mauris dapibus lorem sit amet nisl tempor id dignissim nulla venenatis. Integer in mollis ligula. Proin id vestibulum nisl. Ut aliquet congue libero sed luctus. Vivamus urna ligula, rhoncus sit amet tempor ac, venenatis ultricies diam. Duis vel odio ligula. Proin augue augue, interdum et consequat ac, rutrum ac augue. Duis nec tellus ipsum, eu dapibus orci. Etiam posuere turpis vel urna accumsan fermentum. Integer dictum volutpat facilisis. Integer at felis vel quam pretium adipiscing eu vel massa. Maecenas orci sem, sollicitudin ultrices pretium sit amet, ornare et nibh. Nam fringilla, dui nec ultrices ornare, massa nulla consequat ligula, varius tempus urna libero non elit. Nulla sit amet felis urna. Ut tincidunt turpis et risus laoreet a faucibus risus laoreet. Morbi turpis justo, tincidunt nec volutpat vel, suscipit sit amet odio. Aliquam lacus enim, fringilla nec aliquet sed, scelerisque fringilla ipsum. Phasellus fringilla nulla ut nunc hendrerit a molestie elit posuere.

Aliquam erat volutpat. Etiam dapibus, tortor quis malesuada condimentum, nisl neque dignissim risus, sit amet commodo augue lacus ut nunc. Etiam id elit ac eros pellentesque sollicitudin. Suspendisse lacus odio, fringilla vel accumsan in, egestas eget sapien. Mauris sollicitudin odio a diam mattis vehicula. Suspendisse luctus orci id elit mollis blandit nec volutpat elit. Pellentesque quis nisl ante. Fusce ante lacus, lacinia sed scelerisque in, volutpat et odio. Donec auctor ligula et erat aliquam at sollicitudin ante vehicula. Nam ultrices tellus vitae eros congue a aliquam mi porttitor. Proin sapien tellus, condimentum in fermentum a, egestas eget felis. Sed nisl nulla, malesuada vel iaculis eu, pharetra et purus. Donec tincidunt sollicitudin ipsum at porta. Vivamus posuere blandit ipsum vitae ornare. Quisque in orci ligula.